Subjektivní pocit zdraví a pracovní podmínky

Description
Subjektivní pocit zdraví a pracovní podmínky

Please download to get full document.

View again

of 62
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
Information
Category:

Magazines/Newspapers

Publish on:

Views: 4 | Pages: 62

Extension: PDF | Download: 0

Share
Tags
Transcript
    Subjektivní pocit zdraví a pracovní podmínky Karel Hnilica, Aleš Kroupa, Renáta Vašková VÚPSV ř  íjen 2002   2 Obsah Úvod 3 1 . Subjektivní pocit zdraví a pracovní podmínky 6 1 . 1  Zdravotní obtíže dávané do souvislosti s pracovní č inností 8 1 .2 Pracovní absence 1 0 2. Organiza č ní prost ř  edí, spokojenost s pracovními podmínkami a zdravotní problémy 1 3 2. 1  Konfigurace atribut ů  práce 1 4 2.2 Teoretická interpretace konfigurací atribut ů  práce (shluk  ů ) 1 5 2.3 Korespondence mezi shluky, spokojeností a zdravotními problémy 1 6 2.4 Korespondence mezi shluky atribut ů  práce a kategoriemi zam ě stnání 1 8 2.5 Kategorie zam ě stnání, celková spokojenost a zdravotní potíže 1 9 2.6 Zdravotní problémy a spokojenost s podmínkami práce 2 1  3. Pracovní zatížení žen s d ů razem na psychosociální stres 24 3. 1  Stru č ná charakteristika rozdíl ů  rizik psychosociálního stresu muž ů  a žen na trhu práce 24 3.2 Gendrové odlišnosti v psychosociálním zatížení na pracovišti 28 3.3 Vymezení základních stresor  ů  vyskytujících se v oblasti práce diferenciovaných podle  pohlaví 30 3.4 Gendrové odlišnosti v mí ř  e rizika vystavení jednotlivým stresor  ů m 34 3.5 Strukturální rozdíly výskytu stresor  ů  ve vybraných kategoriích zam ě stnání 42 3.6 Muži a ženy v malých podnicích 44 4. Zam ě stnání, práce v domácnosti a jejich vzájemný pom ě r na celkovém zatížení muž ů  a žen 45 4. 1  Po č et odpracovaných hodin v placeném zam ě stnání 45 4.2 Č as v ě novaný domácnosti 47 4.3 Skloubení zam ě stnání s rodinnými a spole č enskými povinnostmi 50 Záv ě r 52 Seznam literatury 56   3 Úvod Projekt mapující vztah mezi pracovními podmínkami a zdravotním stavem je č eskou verzí dotazníkového šet ř  ení „European Survey on Working Conditions“, které již t ř  ikrát, v letech 1 99 1 , 1 996 a 2000, uskute č nila „European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions“ ve všech zemích Evropské unie. V č eských podmínkách bylo  použito stejného dotazníku a stejné metodiky sb ě ru dat tak, aby bylo možné porovnat získané výsledky. V pr  ů  b ě hu roku 200 1  byly nadací zve ř  ejn ě ny č áste č né výsledky za 1 5 evropských stát ů  z šet ř  ení z roku 2000. Tam, kde to bylo ú č elné, bylo provedeno srovnání s mezinárodními údaji. Dotazník sestával z otázek mapujících fyzikální faktory ovliv ň ující pracovní  podmínky, pracovní dobu, organizaci práce, sociální prost ř  edí na pracovišti a zárove ň  subjektivn ě  vnímané zdravotní obtíže. Popis uspo ř  ádání pracovní doby založený na interpretaci dat popisovaného šet ř  ení se stal sou č ástí 5. etapy projektu „Úloha politiky zam ě stnanosti p ř  i uplat ň ování státní politiky zam ě stnanosti, uplat ň ování politiky zam ě stnanosti v souladu s pot ř  ebami trhu práce“ s názvem „Vytvá ř  ení odpovídajících  podmínek pro uplat ň ování pružných forem organizace práce a pracovní doby jako sou č ást  politiky zam ě stnanosti“, kterou vydal VÚPSV v prosinci 2000. Dotazníkové šet ř  ení „Podmínky práce“ se uskute č nilo na p ř  elomu ř  íjna a zá ř  í 2000. Respondenti byli vybíráni na základ ě  metodiky EUROSTATU 1 . P ř  edložená studie se sestává ze č ty ř  ech č ástí. První č ást "Subjektivní pocit zdraví a  pracovní podmínky" mapuje rozsah výskytu jednotlivých subjektivn ě  vnímaných zdravotních  problém ů  v souvislosti s prací dotázaného z hlediska jeho profese, odv ě tví, ekonomického  postavení, sociodemografických charakteristik, aj. (autor Mgr. Aleš Kroupa) Druhá č ást "Organiza č ní prost ř  edí, spokojenost s pracovními podmínkami a zdravotní problémy" se zabývá vztahem mezi jednotlivými atributy práce (rychlost, autonomie, rutina, aj), spokojeností a zdravotními problémy v jednotlivých t ř  ídách kategorie zam ě stnání (KZAM) - autorem je PhDr. Karel Hnilica. T ř  etí a č tvrtá č ást "Pracovní zatížení žen s d ů razem na  psychosociální stres" a "Zam ě stnání, práce v domácnosti a jejich vzájemný pom ě r na celkovém zatížení muž ů  a žen" jsou zam ěř  eny na postižení genderových rozdíl ů  v  psychosociálním zatížení jedince v závislosti na organiza č ním prost ř  edí, pracovní dob ě , sociálních vztazích a pracovním zatížení p ř  i pé č i o rodinu a domácnost. (autor Mgr. Renáta Vašková). Dotazníkové šet ř  ení bylo zam ěř  eno na organizaci a podmínky práce a dále na to, jak tyto faktory ovliv ň ují zdravotní stav "m ěř  ený" subjektivním pocitem zdraví, tj. subjektivn ě  udávané zdravotní komplikace, které dotázaná osoba dávala do souvislosti s výkonem své  práce. P ř  ínos tohoto šet ř  ení spat ř  ujeme v tom, že vedle celé ř  ady charakteristik pracovních 1   Metodika spo č ívala v multistup ň ovém náhodného výb ě ru, v jehož rámci bylo vybráno 1 56 výb ě rových bod ů   propor  č n ě  podle distribuce populace v metropolitních, urbanizovaných a zem ě d ě lských oblastech na území celé republiky. V každém výb ě rovém bod ě  byla vybrána náhodn ě  jedna adresa a zbytek adres byl vybrán standardní  procedurou "náhodná procházka" z úvodní adresy. Záznam o náhodné procházce s každým kontaktem byl vrácen s vypln ě ným dotazníkem agentu ř  e. Konkrétní respondent z náhodn ě  vybrané domácnosti byl vybrán pomocí metody „nejbližší narozeniny“. V p ř  ípad ě , že byla návšt ě va neúsp ě šná, tazatel m ě l za povinnost vybranou adresu  ješt ě  znovu dvakrát navštívit (celkem t ř  i návšt ě vy). Vybraný respondent nesm ě l být nahrazen jiným č lenem domácnosti (každý pokus byl zaznamenán do archu, který byl archivován). Jestliže nedošlo ke kontaktu konkrétního č lena vybrané domácnosti, celý výb ě rový krok domácnosti se musel opakovat. Celkem bylo dotázáno 1 029 respondent ů , které bylo možné podle definice Č SÚ za ř  adit mezi "zam ě stnané", tj. osoby starší 1 5 - ti let, které jsou zam ě stnané v pracovním pom ě ru nebo jsou podnikateli p ř  ípadn ě  bez zam ě stnanc ů . Po ř  ízená data byla p ř  evážena tak, aby odpovídala populaci Č eské republiky z hlediska v ě ku, odv ě tvové klasifikace ekonomických č inností (OKE Č ), klasifikace zam ě stnání (KZAM), po č tu obyvatel v NUTS 2 a pohlaví. Sb ě r dat  provedla agentura STEM/MARK v období 22. - 29.8. 2000.   4  podmínek zjiš ť ujeme i související zdravotní obtíže. Jedná se o sledování ř  ady obtíží, které nejsou zahrnuty v oficiálních sledovaných statistikách nemocí z povolání. Jediná možnost evidence t ě chto zdravotních komplikací je práv ě  prost ř  ednictvím obdobných výb ě rových šet ř  ení. Takovým p ř  ípadem je nap ř  íklad stres, který m ů že v r  ů zné mí ř  e iniciovat vážn ě  jší zdravotní obtíže. Na základ ě  získaných údaj ů  bylo možné pomocí celé ř  ady charakteristik identifikovat ohrožené skupiny pracovník  ů , což m ů že napomoci p ř  i plánování vhodné  prevence poškození zdraví. Obdobn ě  ze subjektivního hlediska byla registrována i pracovní neschopnost a  pracovní úrazy, kde byly zaznamenány významné rozdíly od oficiální statistiky. Vzhledem k rozdílným zdroj ů m a metodice byly pracovní neschopnosti a úrazy podle šet ř  ení "Pracovní  podmínky 2000" zaregistrovány u vyššího po č tu pracovník  ů  než uvádí oficiální statistika. P ř  es rozdílnost metodik se domníváme, že tyto údaje mají svoji informa č ní hodnotu.  Následujících n ě kolik odstavc ů  p ř  edstavuje základní informace o vlivu pracovních  podmínek na zdraví na základ ě  objektivních charakteristik, kterými jsou údaje o nemocech z  povolání a pracovních úrazech z registr  ů   Č SÚ a Státního zdravotního ústavu. V roce 1 999 bylo v Č R hlášeno 1 886 profesionálních onemocn ě ní, z toho 1 845 nemocí z povolání a 4 1  ohrožení nemocí z povolání. Samotný po č et postižených osob je nižší ( 1 863), protože u 23 pracovník  ů  byly v pr  ů  b ě hu roku hlášeny dv ě  nemoci. Absolutní i relativní po č et (na 1 00 000 pojišt ě nc ů ) hlášených nemocí z povolání se v devadesátých letech s výjimkou let 1 990, 1 99 1  a 1 995 snižoval. V pracovní úrazovosti byl zaznamenán dlouhodobý klesající trend, a to jak absolutních p ř  ípad ů  pracovních úraz ů  (respektive po č tu p ř  ípad ů  pracovní neschopnosti pro  pracovní úraz). V letech 1 994 - 1 998 se pokles evidovaných p ř  ípad ů  zastavil a stagnoval. Od roku 1 999 byl zaznamenán další pokles po č tu úraz ů . T a b u l k a 1   Nemoci z povolání a pracovní úrazy v č asové ř ad ě  - po č et p ř ípad ů  a relativní údaje 1 990 1 99 1   1 992 1 993 1 994 1 995 1 996 1 997 1 998 1 999 2000 nemoci z povolání 5825* 538 1 * 3393 2983 2675 2 806 2 5 1 9 2 350 2 054 1  845 1 69 1  nemoci z povolání na 1 00 000  pojišt ě nc ů   1 06, 1 4 1 05,00 70,40 63,32 56,25 59,60 55,24 49, 1 5 44, 1 2 4 1 , 1 9 37,43  pracovní úrazy 1 53 1 99 1 34932 1 24655 1 09908 1 03949 1 06275 1 04288 1 08704 1 07 1 75 9597 1  92906  pracovní úrazy na 1 00  pojišt ě nc ů  2,79 2,63 2,59 2,33 2, 1 9 2,26 2,27 2,25 2,24 2, 1 0 2,06  Zdroj: Nemoci z povolání 1991, 1995,1999, UZIS 1992, 1996, 2000  Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v Č  eské republice za rok 1990 - 2000, Č  SÚ * po odpo č  tu reklasifikace podle Metodického návodu MZ Č   R č   j. LP/2-265-2.7.90-259/8 z 2. č  ervence 1990 Pokles p ř  ípad ů  nemocí z povolání a pracovních úraz ů  byl v minulých letech ovlivn ě n celou ř  adou faktor  ů , mezi které pat ř  í zejména útlum v odv ě tvích charakteristických vysokým  po č tem rizikových pracoviš ť  (hutnictví, dobývání nerostných surovin, t ě žké strojírenství) a  postupná zm ě na struktury národního hospodá ř  ství, spo č ívající v p ř  esunu pracovník  ů  ze sféry  primární a sekundární do sféry terciární. Vedle toho p ů sobily i další faktory, které naopak nemocnost a úrazovost potencovaly. Jedná se p ř  edevším o rozpad závodní preventivní pé č e, zanedbávání preventivní pé č e a prevence úraz ů  ze strany n ě kterých soukromých podnikatel ů .   5  Na tyto skute č nosti odkazují i auto ř  i publikace "Nemoci z povolání 2000" ÚZIS Č R 200 1 , když uvád ě  jí, že "Bližší rozbor ukazuje, že pokles po č tu hlášených profesionálních onemocn ě ní v posledních letech nelze jednozna č n ě  považovat za pozitivní jev, protože se na n ě m podílí i jevy nežádoucí, jako jsou nedostatky v poskytování pracovn ě  léka ř  ské pé č e na závodech nebo obavy pracovník  ů  z možných sociálních a ekonomických dopad ů  p ř  iznaného  profesionálního onemocn ě ní." Výskyt nemocí z povolání a pracovních úraz ů  se liší v  jednotlivých odv ě tvích jak ukazuje následující tabulka. T a b u l k a 2 Č len ě ní nemocí z povolání a pracovních úraz ů  podle OKE Č  (po č et p ř ípad ů  v roce 2000) nemoci z povolání pracovní úrazy   OKE Č   po č et  pojišt ě nc ů  v r. 2000 muži ženy celkem na 1 00 000  poj. muži ženy celkem na 1 00  poj. A,B zem ě d ě lství, myslivost 1 66304 82 84 1 66 99,82 5568 1 969 7537 4,53 C dobývání nerostných surovin 569 1 9 433 3 436 766,00 1 950 82 2032 3,57 D zpracovatelský pr  ů mysl 1 058498 4 1 7 275 692 65,38 29228 7856 37084 3,50 E výroba a rozvod elekt ř  iny 70796 6 1  7 9,89 782 9 1  873 1 ,23 F stavebnictví 1 72289 55 1  56 32,50 6728 1 43 687 1  3,99 G obchod, opravy mot. vozidel 256532 4 8 1 2 4,68 3550 1 702 5252 2,05 H pohostinství a ubytování 40668 1  3 4 9,84 595 434 1 029 2,53 I doprava, pošty, telekomunikace 272637 11   1   1 2 4,40 4045 1 295 5340 1 ,96 J pen ě žnictví 72968 - - - - 80 1 23 203 0,28 K nemovitosti, služby, výzkum 208448 1   1  2 0,96 1 623 588 22 11   1 ,06 L ve ř  ejná správa, obrana a sociální zabez. 307 1 50 1 3 5 1 8 5,86 1 925 11 08 3033 0,99 M školství 200027 2 1 5 1 7 8,50 385 705 1 090 0,54  N zdravotnictví, veterinární a sociál. č innost 22 1 09 1  22 224 246 111 ,27 68 1   1 487 2 1 68 0,98 O-Q ostatní ve ř  ejné služby 9233 1  6 1 7 23 24,9 1   11 23 286 1 409 1 ,53 nezjišt ě no 1 320888 0,00 1 4034 2740 1 6774 1 ,27 celkem 45 1 7546 1 053 638 1 69 1  37,43 72297 20609 92906 2,06  Zdroj: Nemoci z povolání, ÚZIS Č   R 2001  Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v Č  eské republice za rok 1999, Č  SÚ 2000  Nemocemi z povolání a pracovními úrazy jsou obecn ě   č ast ě  ji postiženi muži než ženy. Ve feminizovaných odv ě tvích jako je zdravotnictví, školství apod. je logicky registrováno více p ř  ípad ů  postižení žen.
Related Search
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks