Srovnávací analýza bifaciálních artefaktů. A comparative analysis of palaeolithic bifacial artefacts

Description
Srovnávací analýza bifaciálních artefaktů. A comparative analysis of palaeolithic bifacial artefacts

Please download to get full document.

View again

of 38
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
Information
Category:

Electrical Engineering

Publish on:

Views: 3 | Pages: 38

Extension: PDF | Download: 0

Share
Transcript
  1. Úvod 1 Bifaciální nástroje je obecné pojmenování poměrněobsáhlé skupiny artefaktů vyráběných technikou obou-stranné plošné retuše včasovém rozpětí celé starší doby kamenné. Jejich deriváty, vyskytující se ve formách jak drobných hrotů, tak idýk asrpů, pak můžeme nalézt imnohem později vpozdní době kamenné či vdobě bronzové ( Vencl 1971 ). Vprůběhu takto dlouhého obdo - bí nutně muselo docházet kurčitým obměnám, promě-nám nebo posunům vtom, jak byly bifaciální nástrojechápány, vyráběny apoužívány svými nositeli. Je jisté,že patrně nikdy nebudeme moci postihnout obsahovoupodstatu těchto nástrojů, zejména pro nedostatek úda - jů či problematičnost aplikace etnologických analogiípro velmi vzdálené období středního apočátku mladé-ho paleolitu, ikdyž bychom jistě našli mnohé příklady  vztahů mezi symbolikou, surovinou, velikostí anebosociálním statusem upopulací tzv. přírodních národů. Tímto postupem, stejně jako experimentem, můžemedokázat pouze tolik, že se určitý artefakt mohl vyrábět nebo mohl být používán jistým způsobem, ale nedoka-zuje to, že tomu tak skutečně bylo. Pozornost tedy obracíme kmorfologické variabilitě,kterou můžeme analyzovat srůznou mírou subjektiv-ního přístupu. Snaha oco nejobjektivnější vyhodnocenímorfo-metrických aspektů nás směřuje kvyužití mate-matických astatistických metod, které vnašich pod-mínkách prozatím nebyly, až na výjimky ( Soudský — Svoboda 1976  ; Fridrich 1993 ; Štaud 1997  ), samostatněaplikovány. Vteoretické rovině se klistovitým hrotům vyjádřilM. Oliva, který považuje listovitý hrot vEUP in-dustriích za artefakt svysokým sociálním statusem,který je dán náročností či potřebnou zručností při jeho výrobě na straně jedné apřípadnou funkční variabilitoupoužívání nástroje na straně druhé ( Oliva 1991 , 319). Vminulosti se cílenému srovnání micoquienských asze-letienských artefaktů sbifaciální retuší věnovalmj. P.Neruda  ( 2000  ), který srovnával jejich technologickéatypologické proměny ve zmíněných obdobích vzávi-slosti na použité surovině aekonomii jejího použití. Do- PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CII, 2011Nerudová — Neruda — Sadovský, Srovnávací analýza paleolitických bifaciálních artefaktů 21–58 21 Srovnávací analýza paleolitických bifaciálních artefaktů A comparative analysis of palaeolithic bifacial artefactsZdeňka Nerudová — Petr Neruda — Petr Sadovský  Předloženo redakci v prosinci 2009 Hrotité bifaciální artefakty jsou typologicky výrazné nástroje, vyskytující se v různých obměnách v průběhu celé starší doby kamenné.Zaměřili jsme se na otázku zda, případně jak a proč, se mění tyto nástroje v průběhu paleolitu. Studovali jsme artefakty v různém časovém horizontu. První výsledky ukázaly značnou variabilitu listovitých hrotů i v rámci jediného souboru. Databáze byla proto roz- šířena o další údaje o artefaktech například z Maďarska, Slovenska, Rakouska, Polska nebo Německa. K analýzám byl využit nově vyvinutý software. Jeho podstatou je pořízení digitálních obrazů jednotlivých listovitých hrotů z nárysu a bokorysu. Počítačová apli- kace umožnila převést digitální obrazy nástrojů na jejich liniové obrysy, ze kterých mohly být vypočítány definované parametry.Hlavním cílem bylo získat objektivní údaje o tvaru studovaného předmětu, které by bylo možné vyhodnocovat statistickými metodami.Studované nástroje byly v živé kultuře intenzivně využívány. Prostřednictvím trasologických analýz se podařilo stanovit, že szeleti- enské listovité hroty i micoquienské bifaciální artefakty reprezentují multifunkční nástroje, které ale nebyly výlučně zbraněmi. střední Evropa, střední a mladý paleolit, bifaciální artefakty, morfo-metrická analýza, statistické zhodnocení, GIS Pointed bifacial artefacts are typologically distinct tools which are present in different variations along the whole Old Stone Age. We  focused on a question if and why the tools had been changing through the Palaeolithic. We studied artefacts in different spatio-tem-  poral horizons. Preliminary results of Szeletian assemblages showed quite wide variability of leaf points within the collection from one site. The database was thus further enriched with artefact data from Hungary, Slovakia, Austria, Poland or Germany. A new software was used to analyse the data. The principle is to take side and front pictures of each leaf point. The software enables to convert digital images of the tool to contour lines and use them to calculate requested parameters. The main goal was to collect ob-  jective data of the artefact shape suitable for their evaluation by statistical methods. Studied tools had been intensively used. Using use-wear analysis we succeeded to prove both Szeletian leaf points and Micoquian bifacial artefacts represent multifunctional tools used not only as weapons. Central Europe, Middle and Upper Palaeolithic, bifacial tools, database, morpho-metrical analysis, statisticalmethods, GIS 1 Článek vznikl vrámci projektů MK ČR č.DE07P03OMG011;MZM v.o. 00094862 a výzkumného záměru MSM 0021630503.  mníval se, že některé typologické atechnologické změny odrážejí proměnu vsídelní strategii amobilitě populace( Neruda 2000  , 157). Okrajově se speciálně listovitýmhrotům ajejich variabilitě věnovala také Z.Nerudová,která poukázala na „nesrovnalost“ mezi obecným ná-zvem typu nástroje ajeho skutečnou morfologickou va-riabilitou ( Nerudová 1995 ). Potřeba podrobnější techno-logické, typologické, morfologické astatistické analýzy  bifaciálních artefaktů opět vyvstala po zveřejnění vý-sledků skládanek szeletienské industrie zlokality Mo-ravský Krumlov IV ( Nerudová — Neruda 2004  ; Neruda — Nerudová 2005 ; Nerudová 2009  ; 2010  ), které demon-strovaly specifický způsob jejich výroby. Ten pro sou- bory starého szeletienu vychází ze středopaleolitické,konkrétně micoquienské tradice formování klínovýchnožů se zády. Očekávaný střídavý způsob sbíjení zjednéhrany do obou ploch, typický například pro plošněopracované solutréenské hroty, nebyl prakticky uplat-ňován. Značná morfologická variabilita listovitých hrotůabifaciálních nástrojů byla již vliteratuře akcentována.Přesto jsme při zpracování kamenných artefaktů zlo-kality Moravský Krumlov IV, jejíž szeletienská vrstva 0 byla na základě nálezů charakterizovaná jako ateliér na  výrobu listovitých hrotů ( Nerudová 2009  , 150, 169),očekávali určitou míru uniformity těchto specifickýchnástrojů. Získané výsledky naznačovaly, že ina lokali-tách ateliérového typu může být morfo-metrická varia- bilita hrotů poměrně vysoká, atudíž, že musely existo- vat idalší aspekty, které výsledné produkty, nalezené vrámci archeologických výzkumů, ovlivňovaly. Rozhodli jsme se proto analyzovat větší množství artefaktů apo-rovnat jejich případné závislosti zširšího časového apro- storového hlediska se zaměřením na možné aspekty  vlivu astanovit do jaké míry jsou bifaciální nástroje,apředevším listovité hroty, kulturně signifikantním typem. Zaměřili jsme se především na definování případnýchzměn vmorfologii bifaciálních artefaktů vobdobí szele-tienu ajejich srovnání spředcházejícím micoquienem.Pro kontrolu správnosti postupu aurčení chronologic-kých aprostorových aspektů byly do analýzy zahrnuty listovité hroty zaurignacienu, bohunicienu, gravettienu( obr. 1 ), adíky bohatým sbírkám ústavu Anthropos MZMiartefakty zlokality Moravany - Dlhá ( Nerudová — Va- loch 2009  ), jeskyně Szelety, Miskolce, Volgu amnoha dalších, jejichž podrobný soupis je uveden v  tab. 1 . Ažna jednu výjimku nebyly pro nekompletnost rozměrů za-hrnuty hroty zúzemí Čech (srov. Fridrich 1993 ). 2. Metodologie Základním metodologickým požadavkem, který jsmechtěli vrámci analýzy zdůraznit, byla objektivizace zís-kaných dat, která by navíc byla správně hierarchizo- vána podle databázových astatistických kritérií. Vzhle-dem ke komplexnosti tématu probíhala analýza vybranéskupiny nástrojů vněkolika rovinách (klasický databá-zový systém ametricko-morfologická analýza zkouma-ných předmětů zdigitálního obrazu).  Vkonvenční databázi jsme shromáždili geoinformaceopůvodu artefaktu adále údaje omorfologii, rozměrech(délka, šířka, tloušťka) atechnologii hrotů. Podobně detailně zaměřená analýza nebyla unás publikována,takže bylo nutné vytvořit popisný systém, který by re-flektoval potřeby specializované analýzy ahlavně by umožňoval kategorizovat údaje do významově stejnýchtříd (analytický přístup). To umožnilo eliminovat zá-kladní problém běžné typologie, ve které jsou sloučeny značně heterogenní údaje. Při tvorbě popisného sys-tému jsme vzájmu oco největší objektivnost preferovaliméně detailní klasifikaci apřidrželi se obecnějších cha-rakteristik (kompletní popis skomentářem viz dále  ).Omezili jsme proto počet kategorií, kterými zařazujemepředmět do výrobního procesu azároveň jsme se ne-zabývali detailní analýzou okrajových retuší, které je bez dostatečných trasologických studií obtížné inter-pretovat. Základní metrické údaje jsme evidovali už vrámci kon- venční databáze, ale byli jsme si vědomi, že pro přes nějšímatematicko-statistické vyhodnocení bude nezbytné zís-kat větší počet objektivních dat (čísel). Pro vyjádření tě-chto parametrů jsme přistoupili ktvorbě počítačovéhoprogramu, který by umožnil získání vyhodnotitelnýchúdajů zdigitálního obrazu. Vtéto části projektu bylomožné analyzovat pouze celé kusy. Zlomené listovitéhroty byly analyzovány pouze vpřípadě, že na lomu byly zřetelné stopy po reutilizaci či jiné úpravě.Každý předmět byl tedy popsán vkonvenční databázisouborem znaků podle popisného systému avpřípadě,že se jednalo ocelý předmět, byl poté vyfotografován.Kontrastní snímky byly ve speciálně vytvořené počíta-čové aplikaci převedeny do matematického algoritmuapoužity kvýpočtu těžiště, délky obvodu aobsahu plo-chy akpřesnému určení úhlu distální aproximálnípartie hrotu. Ve finální fázi byla vytvořena komplexnídatabáze, která splňovala kritéria pro statistické vyhod-nocení.Struktura databáze listovitých hrotů je tvořena ná-sledujícími údaji omístě nálezu: – inventární číslo – lokalita  – absolutní souřadnice vsystému S-JTSK  – datováníadále informacemi oanalyzovaném předmětu: – rozměrová třída (a: 0–2 cm, b: 2,1–4 cm, c: 4,1–6 cm,d: 6,1–8 cm, e: 8,1–10 cm, f: 10,1–12 cm) – metrické údaje (d, š, tl, vše vmm) – typ předmětu (listovitý hrot, listovitý hrot typu Mo-ravany - Dlhá, jerzmanowický hrot, hrot à face plane  ,hrot typu Miškovice, bifaciální nástroj, micoquienský nůž se zády, unifaciální nástroj, klínový nůž, listovitédrasadlo)  – technologická fáze výroby (a – polotovar, b – finální výrobek, c – reparace). Zmetodologického hlediska je,důsledně vzato, stanovení těchto kritérií velmi subjek-tivní ahranice mezi nimi jsou poněkud vágní. Protožeexaktní rozlišení fáze výroby nemusí být přesné, při-drželi jsme se tradičních archeologických představ:hrubý, masivní kus se zbytky kůry, nerovným ostřímainepravidelným tvarem je polotovarem. Pomineme-lidefinici finálního výrobku, pak ke stanovení reparova-ného předmětu (podrobně kproblematice viz Nerudová  22 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CII, 2011Nerudová — Neruda — Sadovský, Srovnávací analýza paleolitických bifaciálních artefaktů 21–58  — Dušková-Šajnerová — Sadovský 2010  ) jsme si určilipřísná kritéria: za opravovaný předmět jsme považovalitakový, jenž byl prokazatelně zlomen azmísta plochy lomu byly vedeny údery buď ztenčující objem nástroje,nebo opravující jeho tvar ( obr. 4: 13 ). Výjimkou byla re-montáž, dokládající takovou opravu ( Nerudová 2009  ,obr. 6: 1–2) – příčný průřez sledovaný v¼, ½, a¾ délky před-mětu ( obr. 2  ). Tvar příčného průřezu je schopen defino- vat míru dokončenosti nástroje. Finální výrobky by měly mít plochý plankonvexní nebo čočkovitý průřez,upolotovarů můžeme najít jednostranná, výjimečněoboustranná záda. Micoquienské klínové nože do tétokategorie pochopitelně nespadají – podélný průřez předmětu vzhledem kjeho ose (ka-tegorie a–e; obr. 2  ). Obdobně tvar podélného průřezu na-poví ostádiu formování předmětu. Hotové artefakty by opět měly mít plankonvexní nebo čočkovitý podélný průřez – typ retuše (a – strmá, b – ostrá, c – zabíhající). Jedná se opomocné parametry. Možná by bylo vhodné vbu-doucnu sledovat aměřit pouze úhel retuše na více mís-tech vrámci jednoho předmětu. Vliteratuře lze napří-klad nalézt speciální studie věnované analýzám úhlůretuší. Na základě úhlu ostří se dokládá funkce před-mětu (řezání, sekání, porcování;  Andrefsky jr. 1998  ,168). Pro účely této studie jsme se ale spokojili svizu-álním zhodnocením charakteru retuše – umístění retuše (a1 – unifaciální okrajová, a2 – unifaciální plošná, b1 – bifaciální okrajová, b2 – bifaci-ální plošná, c – kombinace plochy aokrajů). Důsledně vzato, ulistovitých hrotů jiný typ retuše než je bifaci-ální plošná, nelze ani očekávat. Pouze nedodělané kusy ajiné typy artefaktů mohou mít odlišné umístění re-tuše.  – tvar hrotu: při popisu listovitých hrotů se ukázalo,že kjejich deskripci pouhé číslo typu nestačí, neboť není schopno postihnout vlastní variabilitu nástroje.Snažili jsme se vytvořit takové popisné schéma, které bylo relativně jednoduché, univerzální apokud možnoobjektivní 2 . Vycházeli jsme zpodobného systému, pu- blikovaného V.P.Chabaiem aY. E. Demidenkem ( Cha- bai — Demidenko 1998  , Fig. 3.1), doplněného otvary charakteristické pro moravské materiály ( obr. 2  ). Na roz-díl od výše uvedených autorů nepoužíváme jimi defino- vané varianty hrotů kpopisu umístění retuše ( Chabai — Demidenko 1998  , 41), ale pouze kvyjádření tvaru  3 .  Ty jsou následující: A– tvar vrbového listu. Maximálníšířka je vpolovině délky předmětu, distální iproximálnípartie je vypracována do hrotu. Všechny hrany jsoupřímé (rovné; obr. 4: 5 ). Subvariantou je tvar Ab – sma- PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CII, 2011Nerudová — Neruda — Sadovský, Srovnávací analýza paleolitických bifaciálních artefaktů 21–58 23 Obr. 1.  Mapa Evropy svyznačením sledované oblasti. Kresba redakce. — Fig. 1.  Amap of Europe showing the investigated area. Drawing by theeditorial staff. obr. 9 2 Nevyhnuli jsme se tedy vytvoření nového deskripčního popisu,unějž vzniká problém srovnatelnosti sjinými systémy. 3 Charakteristika tvaru spolu sostatními parametry do určité míry zastupuje sledování symetrie předmětu (srov. Fridrich 1993 ).   ximální šířkou pod polovinou délky předmětu (deltoid; obr. 4: 10  ). B – téměř listovitý. Maximální šířka je vpo-lovině délky artefaktu, proximální část je jen mírně za-oblená, distální konec je upravený do ostrého vrcholu( obr. 3: 4,8–9  ). Ca – téměř triangulární. Distální vrchol je upraven do ostrého hrotu, maximální šíře je vproxi-mální partii, která je přímá. Hrany nemusí být přímé,na rozdíl od miškovických hrotů je typ Ca prodloužený ( obr. 4: 30  ). Cb – hrot typu Moravany - Dlhá ( obr. 3: 16  ; 4: 29  ). D – laterální tvar. Současně smicoquienskýmiklínovými noži se zády mají tento tvar ipolotovary lis-tovitých hrotů. Dokončené hroty tohoto tvaru mají na rozdíl od micoquienských nožů čočkovitý nebo plankon- vexní průřez ( obr. 3: 14, 25, 27  ; 4: 11 ). E – částečně lis-tovitý. Maximální šířka je vpolovině délky artefaktu,proximální část je jen mírně zaoblená, od typu B se lišíúpravou distálního vrcholu, který je zaoblený. Hrany nemusí být zcela přímé ( obr. 3: 6, 10, 12  ). F – bezhrotý tvar. Ani jeden zvrcholů není vypracován nebo nazna-čen, protilehlé hrany jsou rovnoběžné (spojený licho - běžník; obr. 3: 28  ; 4: 6  ).G – nepravidelný tvar. Postrádá  vrcholy, žádná zhran není finálně opracovaná, hrany  24 PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CII, 2011Nerudová — Neruda — Sadovský, Srovnávací analýza paleolitických bifaciálních artefaktů 21–58 AaAb1/21/3BCDE  AAbBCaCbDEIFGHJKNS Obr. 2.  Schema popisu hrotitých bifaciálních artefatů. Nahoře: tvar příčného průřezu. Aa: bi-konvexní, Ab: bi-konvexní plochý, B: plano-konvexní, C: bi-konvexní se zády, D: plano-konvexní se zády, E: bi-konvexní se dvěmi zády. Vlevo: tvar podélného průřezu a: rovný, b: konkávní, c: částečně konkávní, d: symetrický, e: esovitě prohnutý. Vpravo: tvar: A, Ab: vrbového listu, B – částečně listovitý, Ca – téměř triangulární, Cb – cf. Moravany - Dlhá, D – laterální, E – téměř listovitý, F – bezhrotý,G – nepravidelný, H – oválný, I– cf. déjete, J – triangulární, K– polokruhový, N – cf. sřapem, cf. tanged point, S– esovitý. Kresba Z. Nerudová a redakce. — Fig. 2.  Aschema of pointed bifacial artefact description. Above: shape of cross section. Aa: biconvex large, Ab: biconvex flat, B: plano-convex, C: back biconvex, D: back plano-convex, E: double back biconvex. Left: shape of longitudal section, a: straight, b: concave, c: partly concave, d: symetric, e: S-shape. Right: shape A, Ab –willow leaf, B – semi-leaf, Ca – sub-triangular, Cb – cf. Moravany - Dlhá, D – lateral, E – sub-leaf, F – edgeless,G – irregular, H – ovoid, I– cf. déjete, J – triangular,K– semi-circular, N – cf. tanged point, S– S-shape. Drawing by Z. Nerudová and editorial staff. abcde Obr. 3. 1–3, 6 – Bořitov V;5 – Černá Hora; 7, 8, 10–12, 24, 25 –Jezeřany I;9, 14–23, 26–28 –Jezeřany II; 8 – Jezeřany IV (horní poloha). Suroviny: 1 – křemen,  2–5, 11 – spongolit, 21 – radiolarit, 6 – radiolarit typu Szentgál, 7–10, 12, 15–17, 19, 20, 23 – rohovec typu Krumlovský les, 14 – přepálené, 24–26, 28 –neurčeno. Kolekce MZM aA. Otta (7–11, 13, 16–21, 23). Kresba Z.Nerudová. — Fig. 3.  Aselection of leaf points: 1–3, 6 – Bořitov V; 5 – Černá Hora; 7, 8, 10–12, 24, 25 – Jezeřany I; 9, 14–23, 26–28 – Jezeřany II; 8 – Jezeřany IV (upper location). Raw materials: 1 – quartz, 2–5, 11 – spongolite, 21 – radiolarite, 6 – radiolarite of  Szentgál type, 7–10,12, 15–17, 19, 20, 23 – chert of Krumlovský Les type, 14 – burnt, 24–26, 28 – unclassified. MZM collection and A.Otta (7–11, 13, 16–21, 23).Drawings by Z.Nerudová.  PAMÁTKY ARCHEOLOGICKÉ CII, 2011Nerudová — Neruda — Sadovský, Srovnávací analýza paleolitických bifaciálních artefaktů 21–58 25 17613172223242526272818192021141516910111282345 0 5 cm
Related Search
Similar documents
View more...
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks