K chronologii moravského magdalénienu. On the chronology of the Moravian Magdalenian

Description
K chronologii moravského magdalénienu. On the chronology of the Moravian Magdalenian

Please download to get full document.

View again

of 18
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
Information
Category:

Psychology

Publish on:

Views: 4 | Pages: 18

Extension: PDF | Download: 0

Share
Tags
Transcript
  Kchronologii moravského magdalénienu On the chronology of the Moravian Magdalenian Karel Valoch – Petr Neruda Vposlední době jsme získali zlaboratoře vGroningen nová konvenční radiocarbonová data pro několik lokalit magdalénienu. Spolu sostatními dosud známými daty zmoravskéhomagdalénienu jsme je podlekalibrační křivky INTCAL 04 převedli na data kalibrovaná. Na jejich podkladě jsme přehodnotili dosavad-ní představy ochronologické pozici magdalénienu na Moravě. Morava – paleolit – magdalénien – kalibrace radiocarbonových dat – 14 C  New conventional radiocarbon data have been recently obtained from the Groningen laboratory for several Magdalenian sites of Moravia. These, together with the dates previously known for the Moravian Magda-lenian, have been converted into calibrated dates using the INTCAL 04 calibration curve. On this basisearlier conceptions of the chronological position of the Magdalenian in Moravia have been re-evaluated. Moravia – Palaeolithic – Magdalenian – calibration of radiocarbon dates – 14 C Závěrečná fáze mladého paleolitu, magdalénien, zaujímá včasovém rozpětí kulturníhovývoje ve střední Evropě jen nepatrný úsek tří až čtyř tisíciletí, a proto je pokud možnopřesné datování jednotlivých lokalit velmi důležité. Již dávno před příchodem fyzikálníchdatovacích metod se na podkladě typologie usuzovalo, že středoevropský magdalénienodpovídá pouze střednímu a mladšímu stupni klasického francouzského členění (  Breuil1925 ; 1954 ), kdežto starší stupeň ( Cheynier 1954 ) vtomto prostoru chybí. Mnohem pozdě- ji byly střednímu stupni přiřazeny pouze dvě středoevropské lokality: jeskyně Maszyckaa otevřené sídliště Schussenquelle ( Kozłowski – Kozłowski 1975 , 232). Všechny ostatní by-ly zařazeny do stupně mladšího. Vsouladu stím vznikla hypotéza o postupném pronikánímagdaleniénu ze západu do střední Evropy ať již skutečnou expanzí, což je pravděpodob-nější, nebo pouhou difuzí kulturních projevů, která se zastavila na Moravě a vjižním Pol-sku ( Valoch 1960 ). V70. letech 20. století byla učiněna řada zčásti vzájemně se lišícíchpokusů o časové seřazení lokalit vjednotlivých regionech pomocí typologie jak kamen-ných, tak parohových artefaktů vzhledem kfrancouzským analogiím ( Kozłowski 1962 ; 1971 ;  Hanitzsch 1972 ; Feustel 1974 ), jež se však později většinou nepotvrdily.Na počátku 50. let 20. stol. došlo vUSA ivzápadní Evropě kprudkému rozvoji fyzi-kálních datovacích metod, zejména pomocí radioaktivného izotopu uhlíku 14 C(  Libby 1955 ),což umožnilo vyjádřit časové relace mladopaleolitických kultur ajednotlivých lokalit ve(zdánlivě) skutečných kalendářních letech (  Zeuner 1958 , 336 sq., tab. na s. 344–346).VČSSR ani vokolních socialistických zemích tehdy ke vzniku laboratoře, jež by mohlapodobná datování provádět, nedošlo, atak bylo pro naše paleolitiky štěstím, že vynikajícílaboratoř na univerzitě vGroningen (Nizozemí), jejímž zakladatelem avedoucím byl prof.Hessel de Vries, vytvořila program pomoci východním zemím, vjehož rámci byla datová-  Archeologické rozhledy LVII–2005459459–476  ní poskytována bezplatně. Tento stav trval do roku 1989, ač se vedení laboratoře několikrátzměnilo. Pro náš paleolit jsme tak získali desítky radiokarbonových dat ( Valoch 1996  ,Annexe 1, 163–166).První data magdalénienských aepimagdalénienských inventářů se týkala výzkumu jeskyně Kůlny (souhrnně  Mook 1988 ). ZPekárny, zvýzkumů K. Absolona, byl použitfragment koňské kosti, jehož stáří bylo stanoveno na 12 940 ± 240 BP (Ly–2553; Valoch1988 , 40). Později byly analyzovány vzorky zvýzkumu B. Klímy vNové Drátenické( Valoch 1993 ; 1996  , 166). V90. letech byla nová data získána zvýzkumů J. SvobodyvPekárně avKolíbkách ( Svoboda akol. 2002 ). Ochronologické pozici několika vý-znamných inventářů zdřívějších výzkumů, nalézajících se ve sbírkách Moravského zem-ského muzea (MZM), jsme však postrádali informace, aproto jsme příslušné vzorky kos-tí poslali kanalýze, jež přinesla pozitivní výsledky.Kontext vzorků je ve většině případů jednoznačný. UOchozské jeskyně se jedná oos-teologický materiál, získaný vprostoru před jeskyní výkopem K. Valocha vroce 1938  V   ALOCH – N ERUDA  : Kchronologii moravského magdalénienu460 Obr. 1. 1, 2 Balcarka (podle Svo- boda akol. 2002) ; 3, 4 Žitnéhojeskyně (podle Valoch 1957  ). –Fig. 1. 1, 2 Balcarka cave (after  Svoboda a kol. 2002  ); 3, 4 Žit-ného cave (after Valoch 1957  ).  aurčený  R. Musilem ( 1958 ) jako ostatky koní. Kromě magdalénienské kamenné industrie,pocházející zjediné nálezové vrstvy, žádné jiné archeologické intruze zjištěny nebyly,takže datum se bezpečně týká osídlení jedné fáze magdalénienu. Rovněž vzorek ze Žitné-ho jeskyně pochází z osteologického souboru zvýzkumu K. Valocha vr. 1955, určený  R.Musilem ( 1957  ). Převládá v něm sob a početně je zastoupen kůň kromě několika dalšíchdruhů zvířat. VŽitného jeskyni byla jediná vrstva magdalénienu ažádná stopa starší fauny,protože nálezová vrstva ležela zvětší části přímo na skále, vholocénu pak bylo pouze ně-kolik pravěkých střepů. Ipříslušnost tohoto vzorku je tedy mimo pochybnost. Epimagda-lénienské souvrství 3 a4 bylo vintaktní poloze zastiženo ve vchodu Kůlny avjejím před-polí. Vrstva 4 byla zbarvením itexturou sedimentu zřetelně odlišitelná od podloží inadloží,takže původ veškerých nálezů mohl být určen spolehlivě. Proto také tento vzorek nelzezpochybnit.Pouze vzorek zBalcarky pochází zvýkopů J. Kniese na počátku 20. stol. abyl vybránzjeho kolekce vosteologických sbírkách MZM. VBalcarce kopal Knies ve vchodovéčásti jeskynního systému, jediné vhodné poloze pro osídlení. Tam zjistil pouze osídlenímagdalénienu, ač se zmiňuje oojedinělém nálezu micoquoidního artefaktu vhlubšíchvrstvách. Ten se však nedochoval. Vdalších prostorách Balcarky prováděl speleologicképráce J. Šamalík (  Neruda et al. 2002 ), jenž údajně získal značnou kolekci osteologické-ho materiálu, jejíž část je pod jeho jménem ve sbírkách MZM zachována. Použitý vzorekpochází zroztříštěných kostí zKniesovy sbírky anení důvodu ojeho původu vmagdalé-nienu pochybovat.Zcela nepravděpodobné datum pro vrstvu 3 vKůlně lze vysvětlit tak, že se jednaloovzorek holocenního původu. Epipaleolitické artefakty tohoto souboru byly uloženy vše-dočerné humózní hlíně, zřetelně se odlišující od podložního sedimentu vrstvy 4, avšak to-tožné, zřejmě vdůsledku pedogenetických procesů, sholocénním pokryvem. Vzhledemktomu, že epipaleolitické artefakty nevytvářely souvislou nálezovou polohu po celé plo-še, bylo takřka nemožné stanovit původ každé kosti, takže intruze zholocénu není pře-kvapivá. Jedině použití kosti se stopami lidského zásahu (jichž je velmi málo) by mohlotuto možnost snejvětší pravděpodobností vyloučit. Kalibrace ametodologické problémy Ke kalibraci radiokarbonových dat jsme využili programu CALIB REV 4.4.2 (© 1986–2004; Stuiver – Reimer 1993 ), který využívá kalibrační křivku INTCAL98 ( Stuiver etal. 1998 ).  Archeologické rozhledy LVII–2005461 Označení vzorkuLokalitaDatum nekalibrovanéKulturaGrN-28448Balcarka13 930  ± 100 BPmagdalénienGrN-28453Žitného j.13 220  ± 90 BPmagdalénienGrN-28452Ochozská (před jeskyní)12 440  ± 170 BPmagdalénienGrN-28450Kůlna, vrstva 411 270  ± 80 BPepimagdalénienGrN-28449Kůlna, vrstva 33 930  ± 60 BPepimagdalénien  Tab. 1. Přehled nových radiokarbonových dat zmoravských lokalit (27. 2. 2004, Groningen). – Tab. 1. Over-view of new radiocarbon dates from Moravian sites (Feb. 27 th 2004, Groningen).  Podle stejné křivky se kalibrovala istarší magdalénienská data (Calib Rev 4.3; Svobodaakol. 2002 , 236, tab. 30) avyužívají ji ijiné kalibrační programy (OxCal 3.5). Vrámcitextového výstupu kalibrace je možné získat kalibrované datum arozmezí kalibrovanéhostáří pro interval 1 a2 sigma (příloha 1). Vprůběhu tvorby tohoto článku zpřístupnili auto-ři programu novou verzi 5, která se od předchozích liší využitím nových kalibračních kři-vek, zejména pak inovované INTCAL04, jež má zpřesněný průběh, mj. voblasti magda-lénienských dat (  Reimer et al. 2004 ). Kalibrovaná data se vtextovém výstupu prezentujípouze formou maximálního aminimálního stáří, tj. časového rozmezí pro intervaly 1 a2sigma (příloha 2). Chceme-li tedy srovnávat novou astarou kalibraci, můžeme pracovatpouze sčasovými intervaly, protože kalibrované datum se uvádí jen ve starší verzi anelze je vypočítat jako prostý aritmetický průměr minimálního amaximálního stáří.Jaké tedy vyplývají rozdíly vkalibraci při použití obou verzí kalibrační křivky INTCAL?Starší verze 98 má kvalitativně dosti rozdílný průběh voblasti mladší fáze mladého paleo-litu ( obr. 5 ). Kalibrovaný soubor dat můžeme rozdělit do tří skupin ( obr. 2 ). Nejmladšídata se nacházejí voblasti, kde je křivka ještě dosti výrazně strukturovaná. Střední skupinadat se váže na úsek sjedním výrazným výkyvem vintervalu 14500 – 15 500 cal BP. Nej-starší data naproti tomu leží voblasti sprakticky lineárním průběhem, který končí okolo24 000 cal BP.Novější křivka INTCAL04 přináší oproti předcházející verzi několik signifikantníchrozdílů, ikdyž základní rozdělení souboru magdalénienských dat na tři skupiny zůstává.Má přece jenom zpřesněný průběh vintervalu od 14 500 dále, takže střední astarší data  V   ALOCH – N ERUDA  : Kchronologii moravského magdalénienu462 Obr. 2. Grafické znázornění distribuce kalibrovaných dat na kalibrační křivce INTCAL98 (program OxCal3.5; © Bronk Ramsey 2000) – Fig. 2. Graphic depiction of the distribution of calibrated dates on the basisof the INTCAL 98 calibration curve (using OxCal 3.5 software; © Bronk Ramsey 2000)   Archeologické rozhledy LVII–2005463 Obr. 4. Kalibrovaná data podle křivky INTCAL04. Tmavá část – interval 1 sigma; orámovaná část – inter-val 2 sigma. – Fig. 4. Calibrated data using the INTCAL 04 curve. Dark area: interval 1 sigma; framed area:interval 2 sigma.Obr. 3. Kalibrovaná data podle křivky INTCAL98. Tmavá část – interval 1 sigma; orámovaná část – inter-val2 sigma. – Fig. 3. Calibrated data using the INTCAL 98 curve. Dark area: interval 1 sigma; framed area:interval 2 sigma.
Related Search
Similar documents
View more...
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks